~~~
Do snů zítřka sloučeni,
neptáme se na kdysi
a proč bolí loučení,
když je dotek v demisi.
Dny se musí znovu žít,
jak však najít pravý styl,
jak se na čas připravit,
než najdeme v sobě cíl?
Možná věky změní směr,
přijde zázrak, nebo tak,
z žízně lásky na úvěr,
vše se změní na jinak.
Možná chceme trochu víc,
než ty chvilky nadějí,
čas se nám snad snaží říct,
že jsme lásky zloději.
Že nám slíbí cokoli,
když půjdeme spolu vpřed,
vždyť loučení nebolí,
když zůstanem na dohled…
~~~
