26.7.2021

Když už jsem napsal Žabího prince, napadlo mě, že by bylo slušné (a v dnešní hyperkorektní, šílenostmi postižené době taky „genderově vyvážené“… cítíte tu krásnou stupiditu?😆) popsat problematiku i z jiného pohledu. Pravda, básnička je trochu sexistická, za čož se patrně budu muset omluvit a posypat si hlavu popelem, ale to už prostě sebou nese doba... 😉
Mimochodem, u této fotky bych u sdílení na facebooku nemusel dělat scény s rozostřováním, ale i to už patří ke zmíněné hyperkorektní době, facebook by s tím mohl mít problém. Možná ne, ale když příjde chvíle na ironii a zesměšnění blbosti, rád si to své přidám.
 

🐸🐸🐸

Když v leknínu na jezírku
viděl sedět žabičku,
s třesem touhy na svém knírku
zašeptal jí: „Mazlíčku!“

Odhalil jí svoji vizi,
byl v pohádkách kovaný -
když její sliz z kůže zmizí,
vleze si s ní do vany.

Pak si hupsnou do postýlky,
předají si zásoby,
všechna čísla z násobilky
svojí láskou znásobí.

Polibkem se láska tuží,
doufám, že stál za snahu -
princezna má vláčnou kůži,
jen snad trochu nadváhu...

🐸🐸🐸

Proč je zde ta rozmazaná fotografie? O sdílení spoře oděných až neoděných postav na Facebooku se dozvíte ZDE... ;-)