5.8.2024

Báseň je naštěstí inspirovaná pouze obrázkem, ne životem. Leda bych ji psal za někoho jiného... 🤔

~~~

Vyhlížíš mě, kdy se vrátím,
já však ztratil k tobě směr,
vzdej osudu dík.
Mám jen dluhy, snad je splatím,
levné srdce na úvěr
a opouštět zvyk.

Čekáš věrně na zápraží,
že se vrátím k tobě snad
a zas bude líp.
Mé srdce si ten cit váží,
ale rozum nechce lhát,
nebyl jsem tvůj typ.

Vyhlížíš mě, čas však chvátá,
žal se snese do sklenic,
najdeš snad svůj klid.
Láska nezná dilemata –
chce buď všechno, nebo nic,
a tak to má být...

​~~~