26.9.2023

Taková malá podvečerní smuténka… 💖

~~~

Beznadějná křehkost bytí
zcela tvoří ten náš svět,
chvíli se nám v očích třpytí
a pak zvadne jako květ.

Jen pár vteřin smíme slavit,
než stín zchladí ranní stín,
pak v snu žití praskne závit,
vítr zazní v lese třtin.

Zeptáme se, zda jen zdáním
byla řeka našich běd,
věčnost klesne k našim dlaním,
ona zná nás nazpaměť.

Beznadějná křehkost bytí
vyplní se krásou v nás, 
pak vše skončí, není zbytí,
uzavře se navždy čas.

​~~~