~~~
Opravář srdcí má moc práce,
pořád jsou nová v poruše,
kazí je zášť a spekulace,
smog chladu padá do duše.
Zanáší tepny vláknem jedu
a vztekem boří proporce,
je nutné spěšně žádat vědu
o kousek lásky do vzorce.
Noc smutky vnáší do soukolí,
deprese zlostí léčí den,
samota davů příliš bolí,
opravář je už unaven.
Může snad sešít menší ranku,
vyčistit tkáně od zloby,
žádost však poslal na záchranku
o lásky větší zásoby.
Jenže té není k rozdávání,
jen kousky v nás smí rezivět,
a tak je láska věčným přáním,
zatímco venku zuří svět.
~~~
