28.8.2021

Občas se stane, že báseň přiletí z polostínu vzpomínek a krásně, beznadějně zabolí… 😥

🌘💘🌘

Za chvilku snění noční můry,
za sladkost štěstí hořký šprým,
z básní mi zbyly korektury,
ve kterých shořel takt i rým. 

Laskaly tebe v každém slovu,
byla jsi centrem vesmíru,
slunce však zjihlo v temném novu,
plamen si vzpomněl na síru.

Zůstal jsem kdesi v polostínu,
a z našich dálek zbyla šmouha
v obrazu, který kreslil čas.

Věřil jsem: „S láskou nezahynu!“
Kdo ví, v co vlastně věří touha,
když pro své cíle zničí nás...

🌘💘🌘