3.4.2020

3. dubna 1941 se narodil Karel Šebek, český surrealistický básník a výtvarník. Jeho životní příběh mi pořádně zamotal hlavu - pobyty v léčebnách (nejdřív jako ošetřovatel, pak pacient), spousta bizarních pokusů o samovraždu, horečné psaní (asi bych měl ubrat...) a rozesílání doslova stovek textů (k tomu jsem se zatím nedostal). Stal se legendou, surrealisté a mnoho dalších umělců a příznivců jej považují za nejprokletějšího českého básníka naší doby. Díky všem těm informacím (a s malou výpůjčkou motivu názvu jeho básnické sbírky) je dnešní básnička tak trochu... jiná... 😕

~~~

Dívám se do tmy, je tak černá,
oči jí září od hladu,
štrikuje bláznům sítě.

Zítřek je jen noc pravověrná,
se smrtí chystá poradu
sešli se u mně v bytě.

Zašití v kůžích ještě živých
zkoušíme módní rubáše,
ať barvy s temnem ladí.

Ráno však v trenkách neuctivých
posedí s námi u kaše,
než se smrt vydovádí...

~~~