12.11.2022

Dneska jsem začal psát novou povídku s názvem Hlubina a ponořil jsem se do ní tak hluboko, že jsem zapomněl na denní básničku. Chtě nechtě jsem se musel k večeru vynořit a alespoň zlehka v básni naznačit, co jsem tam viděl… 😱

~~~

Jsou v hlubinách divné věci,
stvůry temných spárů,
kdo se cítí na půl deci,
nemá ani páru.

Kdo noc nutí chvátat k jitru
a klídek si chválí,
dává jenom do půl litru,
zatím není zralý.

Ten, kdo z hrůzy nemá vítr,
nejde na strach s brekem,
sundá denně ostrý litr −
ten je hlubin rekem!

​~~~