19.3.2025

To jsou ta krásná šedesátá léta, kdy se nám otevřely brány vesmíru dokořán. Ale nohama jsme stáli pořád pěkně na zemi, nemluvě o rukou… 🥰

~~~

Vesmír o nás málo tuší,
kdo jsme a kam jdeme,
z motorů ho bolí uši,
oči hvězd jsou němé.

Hledáme si k němu cestu,
hřeje nás to přání,
v krásně lidském manifestu
sevřem štěstí v dlani.

Už burácí vášeň světa,
šíp je v jednom ohni,
naděje s ním neodlétá,
zítřek v duši klohní.

A než zhasne v druhém stupni,
zachutná ta mana,
sečtou se nám vklady vstupní 
do dalšího rána…

​~~~