~~~
Byla mým zdrojem protilátek,
léčit s ní splíny, byl můj svátek,
vypotit viry, srovnat žlázy,
být chráněn zcela v každé fázi.
Cítil jsem se s ní v sedmém nebi,
vždyť dbala krásně na potřeby,
hřála, když na mě přišla rýma,
ladila dlaní vnitřní klima.
Prostě jsem věřil, na své zdraví,
a že i ji ta léčba baví,
že budem šťastní v ordinaci,
než se z nás první věkem skácí.
A to byl problém její frakce,
nechtěla čekat na zármutek,
na život víc se soustředila.
Než jsem se nadál, přišla akce:
„Napij se drahý na ten skutek!“
S mým prvním lokem podědila...
~~~
