7.1.2022

Jelikož jsem směl pojmenovat obraz své facebookové přítelkyně, malířky Anny Lisé, napsal jsem k němu i stejnojmennou báseň... 😉

🌞🌞🌞

Slunce se rozlilo po kraji,
na vlně rána stírá chlad,
nádherou zvěční se do bájí
zlatý a žhavý vodopád.

Tisíce let stejný okamžik,
ve stejné chvíli celý věk,
ať život vzkvétá, tak velí zvyk,
v květech je vepsán tichý vděk.

Slunce se rozlilo po kraji,
tmy se už nikdo nesmí bát!
Den hlídá, až dech se zatají,
sluneční lásky vodopád...

🌞🌞🌞