26.7.2022

Občas se člověk dostane na křižovatku života. Já na nich strávil celý život. Teď jsem už nějakou dobu myslel, že konečně vykročím vpřed. Ale ne, vše bude už navždy postaru. Bez smyslu a perspektivy. Jaký má tohle všechno kurva vlastně smysl...

Tato básnička svým způsobem jen pouhou náhodou překlenula čtyřleté období, které ji dělí od básničky plné naděje. To byly časy doufající. Teď už není proč a v co doufat.

~~~

Když se sny sypou z oblohy
a káru zítřka rozbíjí,
každý býk přijde o rohy,
zbude jen jařmo na šíji.

A cesty končí kam chtěl jít,
do brázdy prázdna vkročí zas,
byť chtěl jak král si v klidu žít,
po břicho v bahnu stráví čas.

Bez krásy lásky rozmilé,
v stojatých vodách nicoty -
voly, co věří na cíle
život si věší na ploty.

A to jen proto, že chtěl víc,
za bratry bral si zloděje,
tak z víry v zítřek míň než nic
zůstalo v schránce naděje...

​~~~