~~~
Vyčtu zítřek z kytky růží,
mám už ten dar skvělý,
oči září, dech se úží,
čas se měří těly.
Ručičky se sunou k cíli,
orloj srdce tepe,
když se chvíle ve dvou sdílí,
čas vždy plyne lépe.
Ve čtvrt na vše sny se splní,
zatím jsme však v půli,
ve tři čtvrtě svět se vlní,
v celou k sobě tulí.
Čas pak chvátá za svou metou,
zanechá nás v tichu,
než dny všední opět smetou
nadčasovou pýchu.
Zbude růže zvadlá steskem,
časem milována,
pak se setmí po všem hezkém...
Do dalšího rána...
~~~
