30.5.2019

30. května 2009 zemřel Waldemar Matuška, skvělý zpěvák a úžasný muzikant. Velice rádi na něj stále vzpomínáme. Dnes třeba touto básničkou o dvaceti čtyřech řádcích, ve které co řádek to jedna jeho známá píseň. Takže je to takový malý příběh písní... 💖

~~~

Těch pár růží z Texasu
dávno odnes čas,
slavíci jsou bez hlasu,
třešně zrají zas.

Nedoví se nikdo snad,
kde staví svůj stan,
že mu scházíš přizná rád,
teď však je svůj pán...

Na mužskýho léta jdou,
věk koníček pádí,
chce být s láskou nebeskou,
po kapsách sny mládí.

Toulavý však boty má,
každou rundu platí,
řekne: „Sbohem lásko má,
snad se má loď vrátí.“

Vzdálený je tisíc mil,
dělá, jen to, co má rád,
v Eldorádu hledá cíl,
vítr zná ten věčný chlad.

Do věží se vkrádá noc,
měsíc zpívá tobě jen:
„Tak pojď se mnou, chci tě moc,
chci v rákosí snít tvůj sen...“

~~~