26.5.2022

Za báseň může hlavně inspirující obrázek, ale i rozpoložení posledních dnů (týdnů... let…). A je taky tak trochu vzpomínkou na mou píseň Bárka, ztracenou v čase a hluboké modři moře... 😕

~~~

Jsou přístavy plné lodí,
námořníků, světáků
pod lucernou Luny.
Můj stín se svou louží brodí,
s hrdou vlajkou na vraku
a ve znaku runy.

Koráby se mořem šinou,
já mám jenom bárku svou,
ošlehanou věky.
Malý domek nad úžinou,
a k stýskání za láskou
dvě ramena řeky.

Okouzlený dálavami
často hledím do bouří,
v nichž se vesla lámou.
Byť ve větru tuším fámy
nic se ve mně nevzbouří, 
když mě dálky zklamou... 

​~~~