15.11.2021

Tak jsem zas jednou nemohl spát a nakonec jsem místo spánku a obligátního počítání oveček napsal tuto báseň. Nešlo si nevzpomenout na slavnou scénu mistra Beana, ale on měl na to ve finále alespoň kalkulačku... 🙂

~~~

S nekonečna plnou hlavou
na bezesném polštáři
nepočítám s ničím.
Na oveček víru pravou,
v níž doufají počtáři
rozespale syčím.

Noc se chýlí k druhé půli,
bača už je zoufalý,
neladí mu vlny.
A kdo nespí, prostě bulí,
nad ránem to zabalí
beznaděje plný.

Vypne budík, strojní mrchu,
probere ho ranní chlad,
navrch hodí kávu.
Sbalí hadry, dá si sprchu
a může jít pracovat,
je ovečkou v davu...

​~~~