~~~
Mé já žádá odpovědi,
pod pokrývkou vlasů
nová pravda tiše svědí,
dává rozměr času.
Vzpomínky jsou cizí kdysi,
jako věčnost skonu,
kopie má moje rysy
a já duši klonu.
Ve snu ostrov, nová scéna,
osudí mi přeje,
přivysoká je však cena
za klíč beznaděje.
Zbývá běžet o své příště,
o své ráno s láskou,
jsem jen loutka pro bojiště,
klon je moji maskou.
Která tvář je tedy pravá,
která pouhým tvarem?
Šťastnější jen ten, kdo dává,
ten je pro svět darem...
~~~
Ostrov na CSFD