5.11.2021

Vždy, když se chystám napsat báseň, musím nejdřív pohlédnout do závratné hlubiny prázdné stránky a najít nějaký bod, světýlko, které mě povede. Pak v té hlubině objevím první slova, a někdy mám ten dojem, že s čím větším smutkem se k nim blížím, tím jsou pravdivější... 😕

💘💘💘

Prázdná stránka hlídá
okno do hlubiny,
poeta je třída,
vlastní už ten dar,

jak proměnit krásnem
hlínu na rubíny,
když slova jdou za snem,
hlídají si tvar.

Někdo se snad zeptá:
„K čemu všechny splíny,
proč tvou duši leptá
ten podivný lesk?“

Básník pouze hlídá
okno do hlubiny,
o samotě snídá,
a hýčká si stesk...

💘💘💘