18.1.2022

Poslední dny sice píšu básničky rozvernějšího charakteru, ale faktem zůstává, že všechno je vlastně úplně jinak... 😕

~~~

Denně k ranní kávě
dám pár chrabrých vět:
„Dnešek zvládnu hravě,
mám pod palcem svět.

Otočím ho kolem osy,
když budu mít chuť,
chytrolíni utřou nosy!“
Pýchou dme se hruď.

Tohle snění baví,
jak psa čerstvá kost,
u večerní kávy
zas však ztrácím post.

Svět má své a já zas svoje,
řeknu si jen: „Dík!“
Další ráno daleko je,
nicotnost je zvyk…

​~~~