~~~
Jedna za vše, za vše jednu!
Pan Dumas mě chápe,
když už ten kord k boji zvednu,
ať ten souboj klape!
Jenže s věkem kordy reznou,
ocel měkne v žáru,
když svůj úděl nenaleznou,
boj dospěje k sváru.
Kohorty jsou odzbrojeny,
vymění se stráže,
a pro věčnou slávu ženy
vymění se páže.
Můj kord není v skladu sběrny,
mám spíš problém jiný -
zájem k ránu neúměrný
konat velké činy.
Jenže ze tří mušketýrů
trčím tu sám v poli,
byť v taktice neznám míru,
kord se chladem drolí.
Píšu báseň, mírem blednu,
pan Dumas mi radí:
„Jednu za vše, za vše jednu,
ať to karta hradí!“
~~~
