21.1.2024

U debaty na facebooku k básni Džínovaná láska mě požádal můj přítel Johnny, jestli bych nepopsal i lásku maskáčovou. Poskytl mi dodatečně i foto, báseň ale s obrázkem souvisí jen okrajově. Nejsem sice tramp, tak doufám, že se mi aspoň náznakem tu podstatu maskáčové lásky vystihnout povedlo... 😉

~~~

Kráčet tiše, splynout s lesem,
být součástí planety –
tuhle touhu v sobě nesem,
je v nás ten cit zakletý.

V chóru ptáků ctít snů linku,
když v korunách zapějí,
přijmout pouť bez odpočinku
v maskáčové naději.

V stínech stromů, pánů světa,
hledat vlastní poslání,
maskáčová láska vzkvétá,
s duší vtisklou do dlaní.

Je to vášeň svěží, čistá,
nezná prostor, ani čas,
jsou v ní všechna tajná místa
odkud vzešlo všechno v nás...

​~~~