~~~
Lovec kašlal na hantýrku,
věřil, že má šťastnou ruku,
lovil nymfy na jezírku,
on z kamene, ony z tuku.
Uklouzl na něčem kluzkém,
snad rod lovců nepohaní,
ocitl se v kroužku úzkém,
z nymf se stala smečka saní.
Každá touží, že se chopí
toho mála, co z něj zbylo,
snad se lovci vzchopí kopí,
dokončí své božské dílo.
Lovec vzdal to, klesl ke dnu,
vychladl na šutry v duši,
nad příběhem smutkem blednu,
pro lov srdce nezabuší.
~~~
