20.4.2021

Napsal jsem přítelkyni na facebooku kratičkou báseň k jejímu smutnému životnímu období. Nakonec mi to ale nedalo a příběh jsem dotvořil do této podoby. Když láska skončí, člověk se nachází v mezidobí, ve kterém se nemůže rozejít s tou starou, ale ani nehledá novou. Byť je to doba smutku, je to také období naděje… ;-)

~~~

Každý zná to tiché kouzlo,
když zbyl z lásky pouhý kámen,
jedno prázdné slovo, 
když to krásné z duše sklouzlo,
vyschl zítřků čistý pramen,
přesto s vírou v novou

chceš vykročit do svítání,
zapomenout na dny bolu,
přivonět si k růži,
vrátit víru v milování,
navždy svoji, navždy spolu,
až se ti dech úží.

Je to kouzlo, které mrazí -
lásky věru hodně bolí,
když se jim svět tříští.
Uschlé kytky vyhoď z vázy,
čas těm láskám nedovolí
pokazit tu příští...

~~~