7.3.2014

Opět jedna z mých malých dramatických šíleností... 😂🪓

~~~

Kdysi dávno žila Strofa,
měla čtyři řádky,
pila vodku od Smirnoffa,
neslavila svátky.

Zasnila se, snad se dočká
jednou svého Kata:
„Vždyť jsem pořád ještě kočka,
říkal to i táta.“

Čekala a prolévala
krokodýlí slzy:
„I řádek bych za něj dala,
jen ať je tu brzy!“

Jednou ráno přitáh s koněm,
přeříz ji na půlku...
Tak už ani slovo o něm,
zasloužil by kulku.

Jen dva němé řádky zbyly
z té ubohé Strofy -
příběh drsný jako chilli 
s vůní katastrofy...

​~~~