13.5.2022

Každý rok v tento den napíšu nějaké to zamyšlení o životě. Občas je to píseň, občas báseň, ale vlastně nikdy to není veselé psaní. No, a proč by vlastně mělo být... 😕

~~~

Spoutaný do snů a do ticha
nalézám denně cestu vpřed,
a čas, ten hulvát pospíchá,
abych do štěstí nezabřed.

Na staré písně si vzpomínám
a nové psát už netoužím,
rád bych dal tváři nový rám,
uvěřil pravdě a ne lžím.

Ze všeho nejvíc sním o době,
když byly cesty bez prachu,
o lásce ve tvé podobě,
o štěstí a ne o strachu.

Zakletý do snů a do ticha,
život mě popad do spárů,
a vždy, když karty zamíchá,
nepřizná, že jsou z bazaru...

​~~~