~~~
Někdy jde logika bezhlavě pít,
rozum je v pytli, není víc,
jak hrdý nebojsa pro dav se bít
vyrazí blbec do ulic.
Hodnotám v rovnici převrátí vkus,
mínus je plusem ku vzteku,
když zloba přinutí neuron v klus,
mozek se chystá k útěku.
A tak ho potkávám, beztvarý chtíč,
utíkat v davu za metou,
nikoli pro pravdu, tu klidně znič,
ať si s ní tupci zametou!
Běží jen pro pocit, že chápe víc,
že moudrem davu posílí,
hrdě se nebojí, vždyť rub je líc,
byť srdce hnije v košili...
~~~