15.4.2022

Motiv dnešního takzvaného Velkého pátku (na obrázku sešlost ukřižovanců z filmu Život Briana od Monty Pythonů, doporučuji na dnešní večer...😇) se mi k napsání básně jevil přece jen příliš malý. Protože jeho sporný význam (nebo spíš bezvýznamnost) spočívá v pouhém bezduchém papouškování frází napříč staletími, žádné poselství, žádné nadčasové sdělení, pouze velká prázdnota. A tak na jeho motivu nakonec přece jen vznikla zcela bezduchá básnička o naprosto pravdivém příběhu, který se nikdy nestal... 😅

~~~

Chodí světem bez duše,
prorokové marnosti,
uctívači stesku.
Lpí na vlastní předtuše
prapodivných bytostí
na sesličce blesku.

Znají všechna zákoutí
na pěšinkách edenu,
jablka i hrušky.
Když je život zarmoutí,
kříž si ztlukou z ebenu,
vymyslí si bůžky.

Stvoří si je pro bolest,
ať je čím si pohrozit,
kdyby bylo třeba.
Na lidskost se hodí lest -
temno, když se žádá svit
a bič místo chleba.

Pak se všechno oslaví,
a krev kape na slova,
ta kaše je hnědá.
U svatyně popravy,
končí doba křížová,
bezduchá až běda...

​~~~