~~~
Psaní je radost, cukr i bič,
pro každou dobu slůvek pár,
samotu řádků myšlenkou znič,
vlej kousek sebe do všech spár.
Zazvoní v rýmech tajemný hlas,
nota se skloní na notu,
něco tě nutí pokaždé zas
básní se klanět životu.
Psaní je radost, laskavý kýč,
příběh a píseň o duši,
pak refrén dozní, a čas je pryč,
poslední slzu osuší.
Vzpomene kdosi, žes byl a dýchal,
šťastný i plný bolestí,
ve sněních tichých lásky hlas slýchal
a psal jí ódy pro štěstí…
~~~
