Rudyamon - kytara Godin

Bárka

Jsem zbloudilá bárka na modrém moři,
přístav je daleko a slunce hoří.
Já mám jeho plamen pod kůží kdesi,
marně si vzpomínám, má lásko, kde jsi.

Zůstala jsi u břehu stát
a mořem voněl vzduch.
Pro tebe ztracený jsem,
já věčný dobrodruh,
i když, a to vím zcela přesně,
se občas k tobě vrátím.

Mám ve vlasech vítr a déšť místo slzy
a myslet na návrat zatím je brzy.
Pár mil směrem k jihu spatřil jsem zemi,
bez tebe, lásko, jsem sám mezi všemi.

Zůstala jsi u břehu stát
a mořem voněl vzduch.
Pro tebe ztracený jsem
já věčný dobrodruh
i když, a to vím zcela přesně,
se občas k tobě vrátím.

U mola shodím kotvu
a pak tě pohladím,
a dokud dálku z očí
úplně neztratím,
budu s tebou, budu tvůj,
ale pak už musím jít.

Tam v dalekých zemích vzpomenu stokrát
na mapu kraje, kde nechal jsem poklad.
Ať ztratím vše co mám, a tomu věřím,
neztratím nikdy klíč, lásko, k tvým dveřím.

 

U mola shodím kotvu
a pak tě pohladím,
a dokud dálku z očí
úplně neztratím
budu s tebou, budu tvůj,
ale pak už musím jít.

A ty zůstaneš u břehu stát
a mořem voní vzduch.
Pro tebe ztracený jsem,
já věčný dobrodruh,
i když, a to vím zcela přesně,
se občas k tobě vrátím.

Jsem zbloudilá bárka na modrém moři …

(11-14.6.2005, Kosmonosy)

Bárka je o všem tom, co máme a ztrácíme, abych to opět nalezli, měli a ztráceli. Je to takový věčný, naštěstí nikdy nekončící koloběh života a světa... 😉

Podobné texty: Námořnická 

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

© 2018 Rudyamon