Nejnovější nahrávky

...

...

...

♦♦♦

Rudyamon - kytara Godin

Občanka

Dali mi občanku a řekli: „Občánku,
tak už jsi náš, tak už jsi náš!
Makáš jak šroubek a máš-li vroubek,
neusínáš, neusínáš.

Plníš své úkoly slouhy,
tvá oběť nebolí,
jsi jenom kamínek pouhý
v perfektním soukolí...

Dali mi ten průkaz, žádali důkaz,
že nechci víc, že nechci víc,
než je lidu zdrávo, mám tu čest a právo
být z Nemanic, pánem z Nemanic.

Plnit své úkoly slouhy,
má oběť nebolí,
vždyť jsem jenom kamínek pouhý
v perfektním soukolí...

Dali mi tu kartu s úsměvem na rtu,
prý můžu jít, už můžu jít.
Ptal jsem se skromně, co víc mají pro mně,
a jak můžu žít, jak můžu žít.

„No přece
plnit své úkoly slouhy,
tvá oběť nebolí,
vždyť jsi jenom kamínek pouhý
v perfektním soukolí...

Plnit své úkoly slouhy,
tvá oběť nebolí,
vždyť jsi jenom kamínek pouhý
v perfektním soukolí...“

Dali mi občanku a řekli: „Občánku,
tak už jsi náš, tak už jsi náš!“

(11-15.5.2018, M. Boleslav)

Dostal jsem před časem novou občanku, a tak jsem se zamyslel (a zavzpomínal), jaké to je, když mladý člověk s novým průkazem vstupuje do života. Má své plány, sny a cíle, a najednou zjistí, že se stává pouhým šroubečkem v systému, který mu už to jeho místo jasně vytýčil. Píseň jsem zároveň nahrál v předvečer dne, kdy jsem udělal první krok na cestě od tohoto vytýčeného směru... 🙂

Podobné texty:  C'est la vie

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

© 2018 Rudyamon